Fotbal,nebo fraška?
V úterý 13.září jsem byl svědkem V MSK Břeclav na hřišti Slovanu něčeho co vám zde chci popsat a to snad objektivně i když jen z mého pohledu.
Podle plánu se mělo odehrát utkání základny B proti klukům z Mikulova.Asi půl hodiny před začátkem utkání se trenér Pavel Veverka a vedoucí týmu Vladimír Paulík dozvěděli od Ivana Dvořáka,že mikulovští chtějí hrát na dvou hřištích na každém s jiným týmem.Nastalo velké hemžení a zmatek jak v řadách kluků tak i přihlížejících diváků,z větší části rodičů .Honem se tedy začala stavět hrací plocha.Hned při tom jsem upozorňoval na fakt,že jedna branka stojí velmi špatně a že hrozí to,že spadne na některého kluka.Některý z rodičů mi odpověděl,že by to chtělo nějaké kotevní háky,ale se stavem branky si dále nikdo hlavu nelámal.Nevím komu,či čemu poděkovat,že branka na nikoho nespadla a nezranila,jak o tom bylo několikrát psáno v novinách a vysíláno v TV. Když už kluci z Mikulova byli převlečeni do dresů,naši kluci se teprve šli převlékat.Při převlékání doběhl zástupce Mikulova do naší kabiny s tím,že udělal na zápisu o utkání chybu a chtěl čistý formulář.To ovšem bylo nad možnosti našeho trenéra i vedoucího mužstva.Čistý formulář totiž nebyl a tak se na zápisu škrtalo a přepisovalo a navíc bylo nutno přimalovat pár šipek.Tak se ze zápisu stala omalovánka.Ale zpět k převlékání do dresů.Na moje upozornění,že mikulovští mají stejně jako naši kluci dresy bílé,mi odpověděl pan Veverka tak,že naše kluky nepřevleče,ale dá jim na dres ještě jeden dres rozlišovací.Jaké bylo horko a jak našim dětem na hřišti kdy na ně „pralo“ slunce bylo ve dvou dresech na sobě, nechám na vás,kdy máte možnost se dítek zeptat.Ještě než se začalo hrát,mi pan Veverka sdělil,že budu rozhodčí na jednom z hřišť.To jsem odmítl protože jako invalida bych tuto funkci nezvládl.Bohužel moje odmítnutí pana Veverku poněkud rozladilo,i když o tom,že jsem nemocen velmi dobře věděl.A začalo se hrát.Tedy promiňte,spíše začala fraška o dvou jednáních na dvou scénách.Jak trenér tak vedoucí družstva se věnovali našim klukům na jednom hřišti a kluky na druhém nechali sobě napospas.Tak jsem na to upozornil vedoucího družstva pana Paulíka a ten mi odpověděl,že tam stejně nebude nic platný protože s těch hráčů stejně nic nebude.Ale nicméně šel se na ně podívat a snad klukům i radou pomoci.Ovšem bylo na něm vidět,že jsem jej dost naštval což mi dal najevo tím,že když se dozvěděl stav,tak na mne štěkl,že se přece nic tak strašného neděje.Jak skončil poločas nevím.O poločase se všichni kluci posadili na trávník,obě naše mužstva.Na adresu mladší řekl pan Veverka jen to,že jejich hru neviděl a proto jim nic říkat nebude.Dál se věnoval starším klukům stejně jako pan Paulík.Když jsem viděl,že mladším klukům se nikdo nevěnuje,tak jsem jim řekl já pár postřehů ze hry,kde bych viděl možnost zlepšení.Doslova jsem řekl že nesmí před balonem naši hráči uhýbat a krýt se rukama,protože to není cihla která by jim mohla ublížit.V tom se na mne vulgárně obořil pan Paulík ke kterému se přidal i pan Veverka kdy mne vykazovali z hřiště prý oni jsou trenéři.Na můj argument,že se snažím klukům něco říct co je na jejich hře špatně ,když oni dva se k tomu nemají jsem sklidil další dávku vulgarismů a to před zraky a hlavně sluchem dětí.Druhý poločas jsem stál za brankou a čekal,až to utkání bude ukončeno.Můj syn ,který je brankář mi při utkání řekl,že takový fotbal hrát nechce,protože jej nechají hráči ve všem vykoupat a když míč rozehraje,na hřišti není jeden který by dokázal jeho rozehrávku dál zpracovat.Je to jeho názor a já s ním plně souhlasím.Na jeho adresu musím říct,že taky pár kopanců v brance udělal.Jestli se ptáte,jak ono utkání obou našich celků dopadlo,musím se přiznat,že to přesně neví,Vím jen tolik,že mikulovští na obou hřištích naše břeclavské hráče přehráli,jak po sportovní tak morální stránce.Rozdíl ve skóre byl asi o 15 gólů ve prospěch Mikulova na každé hřišti.Kopaly se ještě pro zábavu penalty,ale to už se můj syn toho nechtěl účastnit a tak jsem mu řekl,že půjdeme domů.To se ovšem neobešlo bez dalších verbálních útoků na moji osobu ze strany pana Paulíka.Po zápase jsem se chtěl slušně rozloučit a slíbil jsem,že mne již na hřišti ani v hledišti nikdo neuvidí a chtěl popřát panu Paulíkovi a Veverkovi zdar v jejich trenérské práci.Bohužel jsem byl oběma pány jen urážen,nicméně pan Veverka moji podanou ruku přijal,to bohužel o panu Paulíkovi říct nemohu.Panu Paulíkovi jsem při odchodu řekl,že jeho vulgární vystupování před dětmi bylo nemístné a že to tak nenechám.Rozhodl jsem se však již vášně dále nerozdmíchávat a oficiální stížnost na jeho chování nikde nevznesu.Jen si dovolím přesto otázku.Jsou stejně staří kluci v Mikulově i jinde o tolik více talentovaní než kluci v Břeclavi,že naše přehrávají o celou jednu výkonnostní třídu,nebo je něco shnilého v přístupu trenérů?Odpovědět si musí každý rodič a kluk sám zda mu břeclavští trenéři základny B něco do života dají,nebo zda bude lepší jít sportovat jinam.Já mám na tuto otázku jasno.ale svého syna do ničeho nutit nebudu.Když tam fotbal chtít hrát bude,je to jeho věc ovšem bez mojí účasti.Já se urážet a ponižovat za svou snahu pomoci nenechám a to i přes fakt,že jsem před časem s našima klukama jel na turnaj do Hustopečí,protože díky zmatku žádný trenér nejel a s tím týmem jsme dovezli vítězství v turnaji.Pokud bude mít zájem se zde vyjádřit k tomuto tématu pan Veverka či Paulík rád jejich názor zveřejním.Tímto ovšem končí i moje práce na tomto webu.