Hledání formy.
Náš tým marně hledá formu z letošního jara.Hlavně v druhých poločasech se jedná u kluků o velké trápení.Lze to pozorovat v zatím všech odehraných zápasech,které jsem viděl,tedy až na utkání se Zbrojovkou,kdy jsem dlel v nemocnici.Nechci se pouštět do rozborů které jsou na trenérech,ale jako vedoucí týmu a divák bych viděl příčinu snad ve větším očekávání od týmu,narozdíl od jarní části soutěže,kdy jsme neměli co ztratit.Řekl bych,že i kluci samotní cítí větší odpovědnost a to jim svazuje nohy.Je na trenérech a částečně i na mojí osobě vrátit klukům větší radost ze hry a aby nemysleli tolik na výsledek.Tím zároveň chci říct,že se nejedná o výpadek fyzičky,či nějaké vyloženě hrubé chyby.Naopak.Na klucích jde vidět velký posun jak ve fyzické odolnosti,tak i v technické připravenosti.Jen to musejí umět v zápasech prodat a to je o hlavě.Dnes jsem na utkání s Vyškovem zaslechl,nevím od koho,návrh o uspořádání nějakého setkání rodičů a hráčů na neformální schůzce,kde by si kluci mohli "zablbnout",respektive jak se tomu dnes moderně říká "týmbuldink".Zkrátka vrátit klukům více radosti ze hry,při zachování odpovědnosti za tým,své kamarády,spoluhráče. Tož to je tak všecko.
Milan Štěpnička.